|
|
Vliv stavby Berlínské zdi na trh práce v Západním Berlíně
Novotná, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na západoberlínské hospodářství v období druhé berlínské krize, kdy okolo západní části města vyrostla nepropustná zeď. Práce si klade za cíl zanalyzovat dopady 13. srpna 1961 na pracovní trh Západního Berlína. V 50. letech vládla v Západním Berlíně enormní nezaměstnanost umocněná špatnou hospodářskou kondicí a faktickým nezájmem firem investovat v této části západního Německa. Stavba Berlínské zdi znamenala celou řadu bezprostředních komplikací, ať už se týkaly přerušené dopravy, možného odlivu obyvatel a kapitálu, či především výpadku pracovních sil z Východu. Právě nedostatek pracovní síly, která je pro optimální chod ekonomiky nezbytná, se jevil jako nejpalčivější problém, který se musel bezodkladně začít řešit - v opačném případě by hrozilo zhroucení západoberlínské ekonomiky. Především díky okamžité finanční pomoci spolkové vlády a politickým schopnostem západoberlínského starosty Willyho Brandta se mimo jiné formou různých daňových slev dařilo nejen snižovat nezaměstnanost, ale i nalákat do města nové investory. Již v roce 1962 úřady zaznamenaly plnou zaměstnanost a v Západním Berlíně započalo období rozkvětu, díky kterému se město stalo perlou dávající na odiv možnosti a schopnosti kapitalismu. Z dlouhodobého hlediska tak ve stavbě Berlínské zdi můžeme spatřovat...
|
|
|
"Herr Lehmann". West Berlin of the 1980s in the novel by writer and musician Sven Regener
Žvachta, Michal ; Poimer, Christiane (vedoucí práce) ; Broukalová, Jindra (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje ztvárnění Západního Berlína osmdesátých let v románu Svena Regenera Herr Lehmann z roku 2001, který v českém překladu vyšel pod titulem Ještě jedno, pane Lehmanne. Cílem práce je tedy zachycení každodenního života a atmosféry berlínské čtvrti Kreuzberg těsně před pádem Berlínské zdi. Kreuzberg představoval a do současnosti stále představuje centrum alternativní kulturní scény. Tato berlínská čtvrť ve stínu Berlínské zdi proslula bouřlivým nočním životem, hustou sítí nočních klubů a otevřeností světu. Práce se vydává po stopách hlavního hrdiny Franka Lehmanna, kterému nikdo z jeho přátel neřekne jinak, než pan Lehmann, neboť brzy oslaví své třicáté narozeniny. Diplomová práce se nejprve ve své teoretické části věnuje "literárnímu prostoru" jako významnému fenoménu literární vědy. Následuje představení samotného románu a jeho zasazení do historicko-literárního kontextu. Vlastní analýza představuje postupně dobu a dějiště románu, atmosféru Kreuzbergu osmdesátých let, charakteristiku postav a konečně zachycení politických událostí. Ve svém závěru nabízí práce také srovnání románu s filmovým zpracováním z roku 2003.
|
|
|
Léta obnovy: rozdílnost přístupů k urbanistické strategii v Západním a východním Berlíně v letech 1945-1961
Dohnalová, Kristýna ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Bakalářská práce Autor: Kristýna Dohnalová Léta obnovy: rozdílnost přístupů k urbanistické strategii v Západním a východním Berlíně v letech 1945-1961 Abstrakt Tématem této bakalářské práce je rozdílnost urbanistických strategií Západního a východního Berlína od konce druhé světové války do roku 1961, kdy došlo stavbou Berlínské zdi k faktickému rozdělení města. Dané rozmezí let 1945 až 1961 se neslo v duchu poválečné znovuvýstavby městské struktury Berlína. Období, které je předmětem zkoumání, se člení do časově vymezených fází, z nichž každá byla charakteristická jiným urbanistickým přístupem, a to jak ve východní, tak v západní části; od roku 1948, kdy došlo k politickému rozdělení města, mluvíme již o Západním a východním Berlíně. Práce se ve svém teoretickém oddílu zaměřuje na nejvýraznější urbanistické principy uplatňované oběma částmi města v průběhu vymezeného období. Skrze podrobné zkoumání jednotlivých urbanistických koncepcí se práce ve své praktické části zabývá rozdíly mezi oběma architektonickými přístupy a srovnává měnící se západoberlínské a východoberlínské urbanistické strategie. Dochází k závěru, že obě politiky rozvoje města se významně lišily. Tato rozdílnost byla způsobena geopolitickou příslušností k východnímu či západnímu bloku a odlišnými sférami vlivu. Diferenciace tedy souvisela...
|
|
| |
|
|
Západní Berlín a Willy Brandt
Cimalová, Natalie ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Willy Brandt patří k nejvýznamnějším a nejpopulárnějším státníkům 20. století. Jeho jméno je neoddělitelně spjato se Západním Berlínem, zajišťováním míru, s obranou svobody, a neustálou snahou o sociální spravedlnost. Brandt byl přítomen u Berlínské blokády, která začala 23. června 1948, a o několik let později musel jako starosta města čelit náročné zkoušce v podobě Chruščovova ultimáta v listopadu 1958, a nelidské stavbě Berlínské zdi v srpnu 1961. Tato diplomová práce dokazuje na základě analýzy reakcí Brandta na tyto krizové situace, mj. s využitím výsledků veřejných mínění a zpráv z dobových médií, že Brandtova domácí i zahraniční popularita v tomto období výrazně rostla. Práce také dokazuje, že Brandt byl jako starosta nejen schopen zajistit životaschopnost Západního Berlína, ale také jeho hospodářský a kulturní rozkvět, a upevnit jeho pozici v mezinárodních vztazích.
|
|
|
Izolovaný ostrov : Západní Berlín pod správou Willyho Brandta (1961-1966). Město za berlínskou zdí
Nigrin, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Křen, Jan (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Předložená práce "Izolovaný ostrov: Západní Berlín pod správou Willyho Brandta (1961-1966). Město za berlínskou zdí" se zaměřuje na Západní Berlín v letech 1961 až 1966 a na kroky Willyho Brandta jako úřadujícího starosty města. Město, které se bezprostředně po druhé světové válce stalo středobodem světového studenoválečného napětí mezi Východem a Západem, se po první berlínské krizi stalo posledním prostupným místem v železné oponě, kde docházelo ke styku dvou světů - východního a západního. Stavba berlínské zdi 13. srpna 1961 tento stav ukončila a významně proměnila situaci Západního Berlína. Město prožilo šok, ze kterého se velmi rychle zotavilo, a z následných změn dokonce profitovalo díky mimořádnému působení úřadujícího starosty Willyho Brandta. Nebýt jeho politického stylu a nového komunikačního přístupu k politice, nepodařilo by se nastalou situaci využít k modernizaci a rozvoji Západního Berlína. Dokázal zajistit dlouhodobou morální, politickou, ale především finanční podporu městu, díky čemuž bylo možné dotvořit kulisu "výkladní skříně demokracie uprostřed komunistického moře". Jeho samotného tento úspěch v Západním Berlíně katapultoval do nejvyšších politických postů ve Spolkové republice Německo.
|
host ::
RSS.